- LDT a ZDT Jivka

Hlavní nabídka:

kronika

LDT Jívka 2019

1.den (sobota 29.6.2019)

Jako každý rok jsme se okolo půl deváté začali všichni shromažďovat na nádraží v Pardubicích, kde začalo velké vítání známých tváří, mezi kterými se opět objevili i nějací nováčci. Před půl desátou jsme se přesunuli na nástupiště, kde proběhlo loučení s rodiči, při kterém samozřejmě ukápla i nějaká ta slzička. Proběhlo spočítání všech táborníků a nastoupili jsme do vlaku. Po nějaké době jízdy jsme se konečně dostali do Rtyně v Podkrkonoší, ale odtud už jsme bohužel museli pěšky. Po té co jsme dorazili do tábora, nás rozdělili do chatek, kde jsme si něco málo vybalili. Pak vedoucí svolali nástup, při kterém nás rozdělili do týmů a po nástupu jsme se vydali pro dřevo, když jsme se i se dřevem vrátili do tábora, už nás čekala večeře. Při večeři jsme se dozvěděli, že bude diskotéka. Hned co jsme po večeři dorazili do tábora, jsme se všichni připravili a vyrazili to na diskotéku řádně rozjet. Po diskotéce jsme byli všichni po dnešním náročném dnu unavení a hned co jsme položili hlavy na polštáře, jsme usnuli.

2.den (neděle 30.6.2019)

Ráno jsme měli budík v sedm hodin, po nějaké té základní hygieně jsme v osm hodin vyrazili na snídani. Po snídani se rozdávala táborová trička. A den začal milovaným focením, které letos David zpestřil i focením pomocí dronu, no abych řekla pravdu, moc nás "bavilo" válet se na zemi na louce a koukat do sluníčka. Dále jsme hráli hru, kterou naši vedoucí nazvali "vodnický pětiboj", to že jsme museli po běhu, po kterém jsme sotva popadali dech, na jeden nádech vyfouknout, co nejvíc bublin, bych já osobně nazvala nadlidským výkonem. Po hře se to, ale v táboře vše trochu vymklo kontrole a začala obrovská vodní bitva, při které po táboře lítalo snad vše, mokrá trička, balónky, kelímky, kýble s vodou a podobně. Po dopoledni plném her a vody jsme dostali zaslouženou odměnu - oběd. Po obědě nás čekal program u bazénu a ten, kdo se koupat nechtěl, měl tak nějak prostě smůlu, protože i tak skončil v bazénu. A jakoby bazén nestačil, vydali jsme se na Buchťák, kde jako každý rok proběhlo stavění hradů z bahna. A po náročném dni jsme se konečně dostali na večeři a vše se završilo táborákem.

3.den (pondělí 1.7.2019)

Tentokrát jsme měli budíček v půl osmé, poté následovala snídaně a po snídani jsme se vydali do lesa, kde jsme měli za úkol postavit pravěkou vesnici podle plánku. Po dokončení jsme se vrátili do tábora, kde už byl pro nás připraven oběd. Po obědě jsme měli vyrazit do Stárkova, ale počasí bylo bohužel jiného názoru, předpověď hlásila bouřku, tak jsme hráli hry u bazénu a poté i kinball. Hru nám ale přerušila řádná bouřka a začalo krupobití, musím říct, že bylo fajn, když vám na hlavu padají kroupy o velikosti sněhových koulí. Po tom co ustálo krupobití, jsme vyšli na večeři a pak nás čekaly hry v tělocvičně. A po nich už jen, jak je zvykem, večerní hygiena a večerka.

4. den (úterý 2.7.2019)

Budíček jsme dnes měli výjimečně v 8:00. Po snídani se zahájily sportovní hry a kuličky, které nás velmi "bavily" jako ostatně každý rok. Dále jsme měli oběd a po něm nastala naše nejoblíbenější část dne- odpolední klid. A konečně jsme mohli vyrazit do Stárkova, když jsme věděli, že tentokrát se počasí umoudřilo. Ve Stárkově jsme se ve velkém rozjeli v nakupování a vydali se zpět do tábora. Tam jsme měli nárok ještě na nějaké to osobní volno a po něm nějaká ta mňamka k večeři. Rybí prsty byly fajn, všem nám chutnaly, jen pak měla nějaká část tábora tak trochu hnačku. Což nebylo nic příjemného. Po menším osobním volnu šla část tábora hrát kinball a část z nás si jen tak kopala nebo házela v táboře nebo prostě jen ležela na chatkách a odpočívala. A pak už večerka a zasloužený spánek.

5. den (úterý 3.7.2019)

Jako každý den začal i dnešek budíčkem a nějakou tou ranní hygienou. Vydali jsme se na snídani. Poté pokračovaly sportovní hry v podobě přehazované a vybíjené. Když jsme dohráli utkání byl už připravený oběd a tak jsme se šli posilnit na odpoledne. Po obědě jsme měli odpolední klid a dále poznávací běh, no né uplně běh, většina z nás ho spíše šla, než běžela. No a pak nás čekalo „něco“ s názvem "mravenčí orientace", tuto zábavu jsme si "oblíbili". Když jsme se se vrátili do tábora část z nás šla opět hrát kinball a ta druhá, ta líná část odpočívala v táboře. Dále nás čekala večeře, byly nudle s mákem a z jídelny jsme všichni mířilo rovnou pro kartáček a do umýváren. Pak nás čekalo už jen osobní volno a večerka, které se pár z nás, jako skoro každý den, vyhýbalo čtením příběhů v chatkách mladších táborníků.

6.den (čtvrtek 4.7.2019)

Dnešní den začal obyčejně, jako každý jiný budíčkem a snídaní, ale když jsme se po snídani vrátili do tábora, měli jsme jen pár minut na sbalení nejdůležitějších věcí na dnešní celodenní výlet. Když bylo sbaleno, vydali jsme se k našemu cargo autobusu, který už na nás u penzionu čekal. Autobusem jsme jeli asi 40 minut, než jsme dorazili do Dvora Králové. Tam jsme nejprve dostali od Martina školení, jak pádlovat a od tud se naše tři rafty a několik kánojí vydalo na naši cestu po Labi. Po asi hodině jsme se dostali na první zastávku, nasvačili jsme se a mohli jsme pokračovat v naší plavbě. Tato cesta se ovšem neobešla bez nějakého toho překlopení kanoe, no a po pravdě se někteří překlápěli trošičku častěji, že Krtku?! Po asi hodině jsme dorazili na naši druhou zastávku, tady jsme se naobědvali a poté jsme mohli vyrazit do cíle. Cílem byl Kuks tady se někteří z nás převlékli do suchého oblečení a pak jsme všichni s radostí zalezli do autobusu. Celou cestu do tábora hodně z nás prospalo, přeci jen byl to náročný den. V táboře už jsme se všichni osprchovali, vydali se na večeři a s radostí se zavrtali do svých postýlek.

7.den (pátek 5.7.2019)

Tento den byl speciální, protože nastalo derby proti Esabu. Letos se hrála jen přehazovaná a kuličky. Přehazovaná mladších táborníku, pro nás byla hračka, vyhráli jsme 2:0 na sety. Starší táborníci měli trošku tvrdší oříšek. dostali zabrat a po prvním setu prohrávali. Při druhém setu se vše ale otočilo a zakončení bylo alespoň remízou. Kuličky jsme ale tak dobře nezvládli a bohužel zde jsme utpěli porážku. Po skončení derby jsme šli na oběd a poté jsme hráli nějaké hry v táboře. Dále jsme vyrazili na večeři a po ní jsme se všichni, včetně vedoucích hodili do gala a vydali se na diskotéku, která byla letost opět plná emocí, radosti, ale také slz. Diskotéka skončila asi o půl dvanácté, všichni jsme se vydali do chatek, zalezli jsme do postelí a spali jako zabití.

8.den (sobota 6.7.2019)

Budíček proběhl opět v půl osmé, jako každý jiný den. Vydali jsme posnídat a pak jsme byli rádi za volno, při kterém jsme dospávali, to co jsme nenaspali včera. Po klidu jsme šli hrát běh básníků, při kterém se většina z nás nervovala a nepobírala, jak to ti ostatní vůbec mohli doběhnout. Když oni měli sotva jednu básničku. Když doběhli poslední táborníci, tedy spíš když vedoucí uznali za vhodné, že by je mohli přestat trápit, mohli jsme se všichni vydat na oběd. Při odpoledním klidu jsme opět nedělali nic jiného než váleníčko a odpočinek. Dále nás čekala cesta na Buchťák, kterou jsme dnes podali jako takový skupinový závod, mezi těmi co šli lesem a těmi co šli po silnici a závěr - silničáři vyhráli. U Buchťáku jsme zůstali asi hodinu a poté jsme se opět rozdělení na skupiny vrátili do tábora. Kde nás čekala večeře a po ní jeden oddíl čekalo naše každoroční milované vaření polévky. Když první oddíl dovařil už byli ostatní táborníci zavrtaní v posteli a jen si povídali, nebo už spokojeně spali.

9.den (neděle 7.7.2019)

Dnes náš den začal představením četníků, u kterého jsme se sešli s Esabem. Velká většina z nás se mohla přerazit, aby si zkusila střelbu, polní vysílačku, nebo například hod granátem. Dále "nečekaně" následoval oběd, po kterém, jako každý den, nastal odpolední klid. Asi o půl třetí jsme se vydali na každoroční výlet do Chlívců. Ve Chlívcích jsme si už tradičně všichni dali limonádu a nanuk a byli jsme spokojení. A kdo nebyl, mohl si ještě nakoupit nějaké zásoby do tábora. Zásoby pro případ nouze. Asi po hodině jsme se vydali zpět do tábora, při téhle cestě už jsme byli všichni značně unavení, ale nějakým způsobem jsme se stejně zpět dostat museli. Asi po hodině a půl cesty jsme se konečně ocitli v táboře a mohli se jít navečeřet. A po večeři čekalo druhý oddíl vaření polévky a pak už jen vymodlená večerka – náročný zas den .

10.den (pondělí 8.7.2019)

Budíček byl v půl osmé taky jak jinak, že? Po snídani jsme měli trochu volnější program, při kterém jsme hráli jen nějaké hry v táboře. Po těchto hrách jsme vyšli na oběd. Po odpoledním klidu jsme se vydali na louku, kde jsme hráli housenky a dále naše cesta pokračovala do lesa, kde jako každý rok proběhli brtníci aneb "Já už se fakt neudržím, ale pouštět se nechci!". A dále všemi oblíbené agenty. V táboře nás čekala večeře a po návratu z ní, chvilka klidu. A po něm nástup, při kterém nám oznámili, ať se teple oblékneme. A mohlo začít strašeníčko - postupně nás vypustili na stezku odvahy. Při které jsme, jako každý rok, křičeli, myslím tím jakože jsme fakt sakra hodně křičeli. Poslední z nás do tábora dorazili někdy okolo půlnoci, odevzdali svítící náramek, který měli sebrat a vydali se do svých chatek jako všichni ostatní.

11.den (úterý 9.7.2019)

Po dnešním budíčku a snídani nás čekalo posledních pár utkání přehazované a kuliček. Po utkáních jsme se vydali na oběd a poté jsme měli odpolední klid. No a většina z nás ho strávila sezením na schodech a čekáním na bývalé táborníky, tím myslím Lukyna, dvojčata Hamsovi, Monču, Tomka a Aničku s Eliškou. Když konečně vyšli z jídelny, všichni se na ně s radostí vrhli a začali je vítat. Poté jsme se všichni vydali do tábora na nástup, kde nám vedoucí oznámili, že nás naše návštěva hezky potrápí při všemi oblíbené náhodě. Když nás vedoucí konečně přestali trápit, mohli jsme se vydat na večeři a po ní se jít vysprchovat. I když nám ta sprcha byla celkem k ničemu, protože dnešní den zakončil jeden oddíl vařením polévky a poté jsme si zazpívali u táboráku. Postupně začali všichni odcházet do chatek a do postelí.

12.den (středa 10.7.2019)

Dnes nás opět čekal celodenní výlet. Tedy rychle posnídat, žádné zdržování. Rychle zabalit věci na cestu a tradá, můžeme vyrazit. Asi okolo půl deváté jsme se přes pahorek vypravili na cestu. Okolo 12 jsme dorazili na zámek Skály, kde jsme se naobědvali a poté se ta aktivnější část vydala do skal a my líní jsme odpočívali u laviček a povídali si. Když se konečně ti odvážní dobrovolníci vrátili, mohli jsme pokračovat v cestě na vyhlídku Čáp. Dále následovala cesta do skalního města v Teplicích nad Metují, které jsme prošli asi za hodinu a musím říct, že jsme byli všichni rádi, když jsme konečně uviděli civilizaci. Opět jsme se tady najedli, no jo jsme prostě tábor plný nenažranců. Čekání na autobus jsme strávili odpočíváním, když konečně autobus přijel, všichni jsme byli tak šťastní, jak nám to jen naše únava dovolila, no a říkám vám, že většina z nás spala ještě dřív než vůbec dosedla na sedačky. Po příjezdu do tábora nás čekala už jen večeře a po ní poslední družstvo muselo uvařit polévku, a poté už jsme mohli konečně zalézt do postelí a v klidu se ponořit do říše snů.

13.den (čtvrtek 11.7.2019)

Budíček byl dnes výjimečně posunutý na osm hodin. Pak jsme si šli naladit den dnešní sladkou snídaní, z které jsme bez pochyby měli všichni radost. Dále se ten, kdo chtěl mohl jít vysprchovat, vyčistit si zuby (to měl každý povinný, takže tady "chci/nechci" prostě nefungovalo) nebo jsme mohli třeba ještě dospávat. A pak už nás čekaly hry v táboře jako například "tygr, žralok, moře, souš...", při které většina z nás skončila rychleji než začala, nebo třeba oblíbene ocásky, řekla bych že nejlepší taktikou pro tuhle hru je držet se, co nejvíce mimo a čekat než se ostatní vyřadí navzájem. Další věc na denním pořádku byl oběd, po kterém opět ta líná část využívala delšího klidu převážně na odpočívání a druhá část běhala po táboře s míči, nebo třeba v kostýmu spongeboba vyrobeného z krabice. Po odpoledním klidu nás čekala další hra pro jednotlivce a tou bylo "co tam nepatří?". Když jsme se všichni vrátili, vyšli jsme na večeři. Po večeři nás, ale ovšem čekala ještě jedna "krátká" týmová hra, která však pro jeden oddíl skončila neúspěchem a poklad, který jsme měli hledat prostě nenašli. Poslední oddíl se do tábora vrátil asi okolo desáté hodiny a potom nás čekal ohňostroj, který byl opravdu úžasný a po něm už jen večerka. A už se to bohužel krátí.

14.den (pátek 12.7.2019)

Dnes byl budíček opět v osm hodin takže se z "výjimečně" stalo trošku častěji. Okolo půl deváté jsme se nasnídali. Po snídani se bohužel rozpršelo tak jsme všichni zůstali v chatkách, vlastně nám to ani moc nevadilo a většina opět nedělala nic jiného než spaní. Po dnešním dlouhém „poledním“ klidu jsme se všichni s nadšením šli na oběd, ke kterému byly všemi oblíbené blbouny, na které jsme se všichni po většinu tábora těšili. A na přídavky se už tradičně jako každý rok čekali dloouhé fronty. O odpoledním klidu jsme zase všichni leželi v chatkách a spali, nebo minimálně odpočívali, přeci jen tohle počasí si to přímo vyžadovalo. Asi okolo čtvrté hodiny jsme si udělali nástup a zahájili tradiční táborovou olympiádu. Při které se strhl menší závod, kdo jako první získá osmdesát kartiček a bude si moci koupit flašku na pití. Asi okolo šesté hodiny jsme olympiádu ukončili, abychom mohli povečeřet. Po večeři se opět strhly každodenní závody o to, kdo bude první ve sprchách. Ovšem tyhle závody se pár holkám podařilo obejít, tím, že si do sprch daly oblečení už před večeří. A díky tomu měly jistotu, že se do diskotéky stihnou dostatečně upravit. Přípravy na diskotéku probíhaly u každého dost odlišně, někteří se hodinu zabývali hledáním "dokonalého" oblečení, jiní si venku kopali s míčem a pocit, že za chvíli začíná diskotéka je nijak netížil. Když jsme uslyšeli hudbu, vydali jsme se na diskotéku, která trvala asi do jedenácti hodin. Poté šla většina táborníků do chatek. Až na "výjimečnou" skupinku, která si diskotéku prodloužila ploužáky u barelu s pitím. Asi po půl hodině se i tato skupinka rozhodla, že by mohla jít spát. Tak se vypnuly písničky, šlo se do chatek a během chvíle se celý tábor ponořil do nočního ticha.

15.den (sobota 13.7.2019)

A je to tady nastal poslední den, který sice začal budíčkem a snídaní jako každý jiný. Ale potom probíhal úplně odlišně. Nejprve proběhl úklid v podpobě rojnice a pak nastal úklid chatek, svlékání povlečení, dobalování posledních kusů oblečení a podobně. Postupně si pro některé z nás začali jezdit rodiče a tak nastalo první loučení a první slzy. Když už všichni, kteří měli odjet s rodiči byli pryč a my měli zabaleno a uklizeno, mohli jsme se naposledy rozloučit s táborem a vyrazit na vlak do Rtyně. Ze Rtyně jsme vyjeli do Hradce, kde jsme už jen přestoupili do jiného vlaku a vyjeli do Pardubic. Tam na nás už čekali rodiče a tak proběhlo poslední velké loučení a zároveň vítání. Předání dětí rodičům a všichni jsme si řekli jedno letošní poslední "ahoj" a každý jsme se s rodiči vydali domů. Tak snad zase za rok .

Zapsala: Bára "Brusna" a spol.